Maruška Doležalová aneb další zrzka, kterou známe z televize, divadla a stejně jako Aňu ji vídáme v knihkupectví. Maruška před dvěma roky začala psát blog Kafe a cigárko, který se postupem času stal velmi oblíbeným, dokonce za něj získala také cenu Magnesia Litera. Na blogu píše především o svých hereckých zkušenostech, ale občas zabrousí i do „trapasů“, které se jí staly. Stejně jako Anino P.S., se Kafe a cigárko drží v Top 10 prodávaných knihách již od konce předminulého roku.

První, co vás zaujme, je obálka. Maruška je zde znázorněna jako Audrey Hepburn, před sebou má notebook a místo loga Applu je na něm kafíčko – podle mě naprosto skvělý nápad. Kromě obálky mě zaujal také formát, kvůli kterému jsou články psané ve dvou sloupcích na stránce. Co se týče obsahu knihy, jedná se o již zmíněné články z blogu. Popisuje zde to, co se odehrává v hereckém „podsvětí“, občas se to ale musí brát s nadsázkou, jak sama uvedla v rozhovoru pro DVTV. Často také zabrousí do toho, co se jí událo v osobním životě, např. jak jela v autě a po cestě jí došel benzín u Andělu. Několik článků je doplněno vtipnými komiksy od Honzy Hofmana, který také vytvořil obálku knihy.

Po jazykové stránce jsem velmi nadšená. Vše je napsáno přirozeně, leč spisovně. Používá skvělá slovní spojení a myslím, že nemálo lidí přesvědčí, že i herci umí dobře psát. Myslím, že se dá kniha číst velmi dobře v kuse nebo i po několika článcích. Témata vás neomrzí a často se zasmějete nad nejrůznějšími příhodami. Myslím, že se jedná o skvělé letní čtení, u kterého nemusíte moc přemýšlet a zároveň se i pobavíte.

Mě kniha oslovila nejen přebalem a všeobecnou popularitou mezi čtenáři, ale především touhou po poznání hereckého světa a zvídavostí zda ta Marie umí opravdu tak dobře psát. Nejsem ani trochu zklamaná. Sice mne v porovnání s P.S. bavila knížka o něco méně, ale rozhodně jsem se u ní zasmála a odpočinula si, když jsem to potřebovala. Poměrně mi otevřela oči v tom, že být hercem není lehké povolání a sami herci jsou obyčejnými lidmi s obyčejnými problémy a touhami, i když se to tak nejeví. Doporučuji ji nejen těm, kteří se zajímají o herectví či chtějí nahlédnout pod pokličku života herce, ale i těm, kteří jen touží po odpočinku při slunění u bazénu či na dovolené, nebo se jen a prostě chtějí zasmát u dobré knihy.